Je mnoho lidí, kterým se líbí ladné, štíhlé linie sportovních aut, o jejich síle a maximální rychlosti, které mohou dosáhnout, nemluvě. A s jejich průmyslovou sériovou výrobou se také o něco snížila jejich cena. Samozřejmě, stále se jedná o drahá vozidla, avšak cena se již snížila natolik, že si je mohou dovolit i bohatší běžní lidé. A ti si často tuto příležitost nenechali ujít.
Problém je v tom, že si často představují, že s tímto autem budou jezdit po běžných ulicích, například na nákupy či výlety. A ano, představa je to jistě lákavá. Avšak netrvá dlouho a ukáže se, že skutečnost až tak idylická není.
V první řadě je tu problém nízkého podvozku, který sportovní auta mají. Z hlediska aerodynamiky a dosažení nejvyššího možné ho výkonu je to samozřejmě ideální konstrukční řešení. A při jízdě na okruhu nepředstavuje žádný problém. Běžné silnice však nejsou ani zdaleka tak rovné a upravené, jako závodní dráha.
Potíže nastávají už jen se zpomalovacími prahy, přes které mají tyto vozidla problém přejet. A ačkoliv jich ubylo, stále jich v některých městech najdeme dost a dost. To znamená, že je nutné plánovat trasu tak, abychom se jim pokud možno vyhnuli, neboť by se tak mohl velmi snadno odřít podvozek – a to je dost závažné poškození.
Dále jsou tu také takzvané kočičí hlavy, které najdeme především v historických centrech měst. Ani ty nejsou pro běžný sportovní vůz ideální, stejně jako například díry na silnicích, se kterými se často setkáváme. Vše dohromady znamená, že životnost našeho auta bude mnohem nižší.
Také nesmíme opominout, že na rozdíl od závodní dráhy se na běžných silnicích nemůžeme naplno rozjet. Díky tomu budeme v podstatě neustále „škrtit“ motor, což tento rozhodně neocení, neboť je projektován pro rychlou jízdu maximální možnou rychlostí.
Ukazuje se tedy, že tento typ vozidel rozhodně není ideální pro běžného člověka, který s nim chce pouze klasicky jezdit. Bohužel, mnoho lidí si to neuvědomuje.