Dlouhou dobu jste surfovali po internetu, hledali správné nabídky zaměstnání, posílali – někdy až o překot – své životopisy. Dotazovali jste známé, rozhazovali sítě do všech stran a ejhle, byli jste odměněni. Firma reagovala na vaši nabídku a pozvala vás na pohovor!
Sláva, řeknete si v první chvíli a spadne z vás tíha posledních vyčerpávajících dnů. Jenže jakmile radost odezní, víte, že byste měli využít situace a na pohovor se řádně připravit.
Co je důležité? Zjistit si místo pohovoru, dopravní situaci – zda pojedete autem anebo využijete hromadnou dopravu – auto vyleštíte, na autobus se vydáte s časovým předstihem. Slušivé oblečení, úsměv na tváři, to je samozřejmostí.
To všechno už víte. A víte také to, že je nutno připravit si otázky, které budete klást na pohovoru vy?
Pohovor se odvíjí podle vašeho očekávání. Odpovídáte na otázky, na které jste připraveni – proč se hlásíte právě na tuto pozici a právě do této společnosti, co vás zaujalo na inzerátu, proč právě vás by si firma měla vybrat? Na přetřes přijde i váš životopis, vaše praxe v posledních letech. Možná se vás optají, z jakého důvodu jste ukončili předchozí zaměstnání. Jste stále ve střehu, usmíváte se, komunikujete a někde v koutku duše si říkáte: „Paráda, zvládl jsem to!“.
Jenže pohovor nekončí. Zpravidla na závěr pohovoru zazní z úst personalisty: A chtěl byste se na něco zeptat vy? Na něco, co vás zajímá o nabízené pozici, o naší společnosti?“
Rázem se situace obrací, protože vy nejste, bohužel, připraveni na pohovoru PTÁT SE. Natož dostat prostor. Jsou uchazeči, kteří v tu chvíli neumí reagovat a jen vypustí z úst, ani by přemýšleli: „Mě teď zrovna nic nenapadá“. V horším případě odpoví, že se na nic zeptat nechtějí, vše bylo již řečeno.
Chyba! Personalista nepokládá zbytečné otázky. Vždy za tím něco je. Dotazem vůči vám mapuje, jak se umíte projevit, zkoumá vaši motivaci pro danou pozici. Nenechávejte proto nic náhodě! Než se vydáte na pohovor, připravte si i vy několik otázek, které položíte personalistovi.