Koloběh života každého z nás má určitou dráhu, která u většiny případů v rámci té profesní sféry sestává především z kroků jako je vzdělání (základní, středoškolské, popř. vysokoškolské), hledání zaměstnání a potom práce, práce a zase práce.
Přestože to pro mnohé z vás může být děsivé, téměř každá profese na světě má svůj stereotyp. I nejkreativnější zaměstnání, které dokonce vnímáte jako poslání a neskutečně vás baví, vám po určité době může začít připadat monotónní.
Jak zjistím, že mě moje práce už nebaví a točím se v kruhu všednosti?
· Mám pocit, že se nikam neposouvám, kariérní růst se někde zastavil, jsem už nějakou dobu na té stejné pozici a nemám se kam pohnout dál.
· Stejně tak se zastavil i přísun nových informací. Přestože jezdím na různá školení, kurzy a snažím se leccos naučit sám ve svém volnu, tak nějak stagnuji a mám pocit, že se už nic nového neučím.
· Obor, ve kterém pracuji, mě začíná nudit, někdy až obtěžovat. Zatěžují mě povinnosti, které jsou spojené s výkonem mé profese, nechci dělat nic navíc.
· Práce mě nezajímá, neberu ji vážně, jdu si tam každý den jen „odsedět“, co je třeba, a už po první ranní kávě se těším domů.
· Mám pocit, že to, co dělám, nemá žádný smysl. Nevidím v tom, na čem pracuji, žádný dopad, pozitivní výsledek, ať už pro mě samotného, pro můj tým, nebo pro celou společnost. Jsou to aktivity, které končí kdesi ve vzduchoprázdnu.
· Cítím se nevýjimečný. Myslím si, že kdybych svou práci tak jak ji dělám, nedělal já, byl by na mém místě někdo jiný a vůbec nic by se nestalo. Připadám si postradatelný.
Pokud jste si na většinu těchto bodů přikývli a nyní smutníte nad tím, co vlastně máte dělat a co s vámi bude, nebojte. Všechny pocity, které nyní ohledně své kariéry máte, mají určitý význam.
Nejdůležitější je zjistit, zda se jedná o přechodné krizové období, které se rozplyne, ať např. dostanete na starost nějaký nový projekt, anebo jestli se již pomalu, ale jistě, blížíte k profesnímu vyhoření.
Pokud cítíte, že už jste na konci své profesní dráhy a tzv. na mrtvém bodě, je potřeba se rozejít jiným směrem, než jste kráčeli doposud. Přemýšlejte o sobě. Co vás baví? Co vás naplňuje? Jaké obory vám přijdou zajímavé? V čem se vidíte za 5 let a co byste měli dělat, abyste získali zpět své profesní sebevědomí a cítili se užiteční?